Studijní moduly MHA

• Negativní, pozitivní, statické a dynamické vymezení zdraví.

• Zdravotnické (endogenní) a nezdravotnické (exogenní) determinanty zdraví a jejich vliv.

• Klasifikace zdravotní péče (primární, sekundární, terciární; ambulantní a ústavní; standard a nadstandard).

• Přístupy ke zdravotní politice (liberální, egalitární, utilitární pojetí) a její primární/sekundární cíle.

• Principy sociální politiky (spravedlnost, solidarita, subsidiarita, participace).

• Tržní selhání ve zdravotnictví (nedokonalá konkurence, informační převaha, faktor nejistoty, externality).

• Role státu, poskytovatelů, plátců a pacientů ve zdravotnickém systému.

• Typologie systémů: Národní zdravotní služba (Beveridge), systém zdravotního pojištění (Bismarck), komerční/tržní model.

• Funkce zdravotnických systémů a světové trendy v jejich reformách.

• Teritoriální síť zařízení, časová a geografická dostupnost.

• Členění sítě (ambulantní, lůžková, ZZS, dispenzární, lázeňská péče ad.).

• Princip a nástroje řízené péče (role praktického lékaře jako „gatekeepera“).

• Vícezdrojové financování (veřejné zdravotní pojištění, státní rozpočet, soukromé zdroje a přímé platby).

• Smluvní vztahy mezi zdravotními pojišťovnami a poskytovateli, dohodovací řízení.

• Seznam zdravotních výkonů, bodové hodnoty, úhradové vyhlášky a regulace nákladů.

• Historický vývoj zdravotního systému na území ČR a klíčové reformní kroky.

• Strategické plánování, finanční řízení a řízení kvality a bezpečnosti pacientů.

• Vedení multidisciplinárních týmů, etické a právní aspekty a elektronizace zdravotnictví.

• Vymezení zdraví (definice WHO, negativní/pozitivní a statické/dynamické pojetí).

• Determinanty zdraví (endogenní a exogenní faktory) a demografický vývoj.

• Přístupy ke zdravotní politice (liberální, egalitární, utilitární pojetí) a principy sociální politiky.

• Tržní selhání na trhu zdravotních služeb (informační asymetrie, externality, smíšené kolektivní statky).

• Srovnání modelu Národní zdravotní služby (Beveridge), systému veřejného zdravotního pojištění (Bismarck) a komerčního modelu.

• Přednosti a nedostatky jednotlivých modelů v mezinárodním srovnání.

• Právní rámec, vznik a zánik pojištění, svobodná volba zdravotní pojišťovny.

• Plátci pojistného (pojištěnci, zaměstnavatelé, stát), vyměřovací základy a oznamovací povinnost.

• Institucionální zajištění, postavení VZP ČR (správní a dozorčí rada, centrální registr, přerozdělování pojistného) a zaměstnaneckých pojišťoven.

• Smluvní vztahy mezi pojišťovnami a zdravotnickými zařízeními, dohodovací řízení a úhradové vyhlášky.

• Formy úhrad (kapitační platba, platba za ošetřovací den, platba za výkon, úhrada dle DRG).

• Regulační mechanizmy zdravotních pojišťoven a formy spoluúčasti pacienta.

• Státní zdravotnická zařízení (fakultní nemocnice) a nestátní zdravotnická zařízení.

• Registrace a provozní podmínky zařízení, účetnictví a produkční funkce ve zdravotnictví.

• Koordinace zdravotního pojištění v EU, nařízení Rady EHS, evropský průkaz (EHIC) a vyžádaná zdravotní péče.

• Úloha Kanceláře zdravotního pojištění a judikatura Evropského soudního dvora (ESD).

• Léková politika, specifika léků jako zboží a regulace výdajů na léky na straně nabídky a poptávky.

• Vymezení pojmů kvality a její dimenze (dostupnost, včasnost, bezpečnost, efektivita, orientace na pacienta).

• Význam kvality pro management zdravotnických zařízení a udržitelnost péče.

• Akreditační procesy a standardy v ČR (Spojená akreditační komise – SAK) i mezinárodní standardy (JCI).

• Certifikace podle normy ISO ve zdravotnictví.

• Identifikace a prevence rizik v klinické praxi.

• Hlášení, registrace a analýza nežádoucích událostí (root cause analysis).

• Cyklus neustálého zlepšování (PDCA / Demingův cyklus).

• Aplikace metod Lean a Six Sigma ve zdravotnických provozech.

• Klinické audity a indikátory kvality péče.

• Měření spokojenosti pacientů a zpětná vazba jako nástroj rozvoje.

• Specifika finančního řízení ve zdravotnictví.

• Přehled zdrojů financování (veřejné zdravotní pojištění, státní rozpočet, přímé platby, doplňkové zdroje).

• Fungování úhradových vyhlášek a smluvní politika se zdravotními pojišťovnami.

• Aplikace platebních mechanismů (kapitace, platba za výkon, DRG systémy).

• Identifikace a sledování přímých a nepřímých nákladů.

• Metody kalkulace nákladů na lůžko, oddělení či konkrétní zdravotnický výkon.

• Tvorba provozních a investičních rozpočtů.

• Sledování plnění rozpočtů a varianční analýza.

• Interpretace účetních závěrek a finančních ukazatelů ve zdravotnických organizacích.

• Hodnocení investičních záměrů a návratnosti projektů (ROI, NPV).

• Význam HR managementu pro fungování zdravotnických zařízení.

• Plánování potřeb personálu a analýza pracovních míst.

• Metody náboru a výběrových řízení na zdravotnické i nezdravotnické pozice.

• Onboarding proces a úspěšná adaptace nových pracovníků.

• Systémy pravidelného hodnocení zaměstnanců a zpětná vazba.

• Motivační teorie a jejich aplikace v prostředí zdravotnických týmů.

• Tvorba mzdových/platových systémů a zaměsnanecké výhody (benefity).

• Prevence syndromu vyhoření, syndromu zátěže a péče o duševní zdraví zdravotníků.

• Celoživotní vzdělávání zdravotnických pracovníků a kariérní plánování.

• Základní aspekty zákoníku práce, pracovní doba a specifiká služeb ve zdravotnictví.

• Vymezení pojmů (zdravotní služby, zdravotní péče, formy a druhy péče).

• Přehled pramenů práva od mezinárodních úmluv přes zákony (zákon o zdravotních službách, občanský zákoník) až po vyhlášky.

• Vztah speciální a obecné úpravy (lex specialis derogat generali).

• Zákonná práva a povinnosti poskytovatele zdravotních služeb včetně podmínek odmítnutí přijetí či ukončení péče o pacienta.

• Povinnosti a práva zdravotnických pracovníků (včetně výhrady svědomí).

• Základní práva pacienta a přítomnost blízkých osob.

• Obsah, náležitosti a formy informovaného souhlasu a domněnka jeho udělení.

• Poskytování zdravotních služeb a hospitalizace bez souhlasu (detenční řízení).

• Institut dříve vysloveného přání, pravidla pro pitvy a transplantace.

• Pravidla zpracování osobních údajů a citlivých dat dle GDPR.

• Povinnost mlčenlivosti a zákonné výjimky z ní.

• Okruh osob oprávněných k přístupu do zdravotnické dokumentace a pravidla jejího pořizování.

• Smluvní typ péče o zdraví dle nového občanského zákoníku (předmět, práva a povinnosti).
• Přeshraniční péče v EU, vývoz nároku, Evropský průkaz zdravotního pojištění (EHIC) a plánovaná péče.

• Druhy právní odpovědnosti (správní, trestní, občanskoprávní, disciplinární).

• Postup při vyřizování stížností (u poskytovatele a u správních orgánů).

• Náhrada újmy na zdraví, nemajetkové újmy a Metodika Nejvyššího soudu.

• Vymezení pojemů morálka, mravnost, etické tázání a etický postoj.

• Základní etické principy ve zdravotnictví (autonomie, beneficence, nonmaleficence, spravedlnost).

• Porovnání deontologismu (povinnost) a konsekvencialismu (důsledky a souvislosti).

• Struktura a funkce komunikace, složka verbální, paraverbální a neverbální.

• Interpretace neverbálních projevů a zamezení manipulativním technikám.

• Zvládání obtížných rozhovorů o zdravotním stavu, prognóze a limitech léčby.

• Rozhodování a podpora v paliativní péči, dříve vyslovená přání.

• Etické aspekty ukončení život zachraňující léčby, eutanazie a asistované sebevraždy.

• Dvojí jištění a budování terapeutického vztahu skrze informovaný souhlas.

• Specifika informovaného souhlasu v psychoterapii a náležitosti poučení pacienta (možnosti, rizika, finanční spoluúčast).

• Řešení konfliktů v multidisciplinárních týmech a podpora etické kultury v organizaci.

• Společenská odpovědnost firem/institucí (CSR) ve zdravotnictví v ekonomické, sociální a environmentální oblasti (triple-bottom-line).

Etické aspekty digitalizace, telemedicíny, umělé inteligence a genetického testování.

• Vymezení pojmů stres, stresor, distres a eustres.

• Fyziologická reakce organismu (fight-or-flight syndrom, endokrinní a nervový systém).

• Pracovní stresory (časová tísně, přetížení, interpersonální konflikty, role v organizaci).

• Životní události a chronické každodenní obtíže (hassles).

• Psychosomatické důsledky dlouhodobého stresu.

• Fáze syndromu vyhoření (burnout) a jeho prevence.

• Strategie zaměřené na problém, emoce a změnu myšlení.

• Mentální hygiena, relaxační techniky a mindfulness.

• Budování osobní odolnosti vůči zátěži.

• Tvorba preventivních programů a podpora zdravého pracovního prostředí v týmu.

• Vymezení pojmů a význam rovnováhy pro manažery a zdravotnické pracovníky.

• Faktory ovlivňující prolínání pracovního a osobního života (tzv. work-life integration).

• Typy konfliktů mezi prací a rodinou / osobním životem.

• Dopady přetížení, přemíry stresu a ztráty kontroly nad časem.

• Stanovení priorit (Eisenhowerova matice, Paretovo pravidlo).

• Plánování času, eliminace „zlodějů času“ a práce s energií během dne.

• Umění říkat „ne“ a nastavování zdravých hranic v pracovním prostředí.

• Delegování úkolů a budování podpůrné sítě v osobním i profesním životě.

• Nástroje podpory work-life balance ze strany zaměstnavatele (flexibilita, benefity).

• Vytváření udržitelného pracovního prostředí a prevence syndromu vyhoření.